Michelle Hodkin-Prozření Mary Dyerové

Autorka: Michelle Hodkin
Originál: The Unbecoming of Mara Dyer
Vydání: hardback, 368 stran
Nakladatelství: BRIO, 2013

Mara se probouzí v nemocnici bez vzpomínek na to, co se stalo. Zjišťuje ale, že její nejlepší kamarádka Rachel, přítel Jude a jeho sestra Claire jsou mrtví a ona měla velké štěstí, že přežila. Aby unikla vzpomínkám, které ji honí, přestěhuje se s celou rodinou na Floridu. Ale její amnézie není to nejhorší, co ji potkalo. Mara zažívá podivné výpadky, má halucinace, trpí nespavostí a děje se kolem ní až moc divných věcí. Všichni si myslí, že je blázen. A jakoby to nestačilo, v nové škole se až moc sblíží s Noahem Shawem, který by jí mohl zlomit srdce. 

Před třemi lety způsobil tenhle nenápadný kousek obrovský poprask. Kniha, kterou díky obrovské propagaci lidé milovali ještě předtím, než byly natištěny alespoň recenzní výtisky. Američtí blogeři ji vychvalovali do nebes a kniha se toho roku umístila snad ve všech blogerských žebříčcích-minimálně jako největší podzimní překvapení. Není proto divu, že lidé, včetně mě, měli obrovská očekávání. Jsem hrozně ráda, že můžu říct, že Prozření Mary Dyerové si všechnu tu pozornost zasloužilo, protože vám řeknu… To byla jízda!

"Bojím se falešnosti."

Michelle má buď plný šuplík svých děl, nebo talent, který by jí mohl závidět leckterý autor, protože podle stylu psaní bych v životě nepoznala, že se jedná o její prvotinu. Píše neuvěřitelně poutavě a zároveň tak lehce, že se ani nenadějete a jste na konci. Autorka se navíc nezdržuje popisováním zbytečností, které jdou čtenáři jedním uchem dovnitř a druhým ven. Takže máme skvělý originální text, teď ale přichází ta druhá důležitá část- překlad. Protože, ať už máte sebelepší text, špatný překlad to může úplně jednoduše pokazit. Můžu vás ujistit, že v tomhle případě se není čeho bát- povedl se překlad i korektura, protože pokud vím, v knize jsem žádnou hrubku nenašla. Noah je Angličan a jiný styl je ukázán i v českém překladu. Zatímco Mara mluví jako typická náctiletá Američanka, kterou vybraný slovník moc netrápí, Noah si potrpí na spisovnou mluvu. Kromě už zmíněné přímé řeči v knize spisovné výrazy naštěstí nenajdeme, což já osobně oceňuji.

"Noahu, proč proboha znáš slovo vagina v každým z těch jazyků?" 

"Protože jsem Evropan, a tudíž jsem mnohem kulturnější než ty."

Mara rozhodně není ukázková hlavní hrdinka. Chová se jako normální sedmnáctiletá holka, přemýšlí jako normální sedmnáctiletá holka a víte proč? Protože je to normální sedmnáctiletá holka… až na to, že je trošku blázen. Její činy nejsou vždycky nesobecké, když ji někdo opravdu naštve, barvitě si představuje jeho smrt a dělá chyby- hodně chyb. Ale to je na ní nejlepší, není perfektní a čtenář-nebo spíš čtenářka- se s ní proto mnohem jednodušeji sžije. Naopak v Noahovi autorka trošku přestřelila a on je stejný jako většina hlavních hrdinů v Young Adult- dokonalý až hanba. Galantní, arogantní, ale neuvěřitelně charismatický školní hezounek, který prohání sukně až do dne, kdy vstoupí ONA a on má oči jen pro ni. Ne, není to všechno, Noah je navíc zazobaný Brit milující zvířata. A ano, i já jsem mu podlehla.

"To bych nedělal. Čest mi brání z tebe vymlátit duši, když ležíš na zemi. Ale jenom když ležíš."

A teď se přesuneme k tomu nejlepšímu. Snad každý autor chce své čtenáře udržet co nejdéle ve tmě. Nechat je tápat spolu s hlavní postavou, rvát si vlasy zvědavostí a kousek po kousku odhalovat zápletku. To celé by mělo vyvrcholit šokujícím koncem, který nikdo nečekal a který každého přinutí okamžitě shánět další díl. Ale buďme upřímní, tohle se málokdy povede. Obzvláště u paranormálních knih pro dospívající, kdy my už ve čtvrtině knihy všechno víme a těžce nechápeme, jak může být hlavní postava tak natvrdlá, že jí to ještě nedošlo. A pak je tu tahle kráska. Doteď si nejsem jistá, jestli je blázen hlavní hrdinka, autorka, já, nebo všechny tři. Prozření Mary Dyerové se možná tváří hrozně jednoduše a prokouknutelně, ale řeknu vám, že tak to rozhodně není. Děj plyne pomalu, a i když se toho moc neděje, já jsem se nenudila ani chvilku. S každou další bombou, kterou na nás autorka hodila, jsem byla zvědavější a zvědavější jak to sakra hodlá vyřešit. S každou zodpovězenou otázkou vyvstalo dalších pět, na které jsme odpovědi nedostali.

"Nejmenuju se Mara Dyerová, ale můj právník mi řekl, že si musím něco vybrat."

Trošku mě mrzí, že autorka přidala paranormální prvky k příběhu, který by se obešel i bez nich. Ano, samozřejmě, že pak by se to muselo ubírat úplně jiným směrem, ale ta děsivá reálnost, která z knihy vyzařovala na začátku, byla jedna z věcí, které se mi líbily nejvíc. Na závěr řeknu, že Prozření Mary Dyerové bylo pro mě největší překvapení roku- ne, nevadí, že ho čtu tři roky po vydání. Jsem si jistá, že z hlavy tuhle knížku jen tak nedostanu. Je tu až moc tajemství, moc zauzlovaných konců, které potřebuju rozmotat, protože já prostě potřebuju vědět, co se stalo. Jak to dopadne. A kdo je sakra Mara Dyerová. 

Chtěla bych poděkovat knihkupectví Dobré Knihy za poskytnutí recenzního výtisku této knihy. Děkuji!