Rainbow Rowell- Eleanor & Park

Autorka: Rainbow Rowell
Originál: Eleanor & Park
Vydání: paperback, 328 stran
Nakladatelství: YOLI, 2014

Eleanor se po roce může konečně vrátit zpátky ke svojí rodině a to znamená nástup na novou školu. Na školu, kde to jako tělnatá, nešikovná holka s hroznýma hadrama nebude mít nejjednodušší. Ale z nějakého důvodu se nad ní první den smiluje jeden asijský míšenec a pustí ji sednout k sobě. Od toho dne se vztah mezi Eleanor a Parkem pomalu vyvíjí až do bodu, kdy nemůžou popírat, co k sobě cítí. Ale Eleanořina dysfunkční rodina jim stojí v cestě a jejich vztah schytává jednu ránu za druhou. Život nekončí vždycky happy endem a první láska ne vždycky přežije.

Nečtu už tolik, co jsem četla před rokem, proto jdu radši na jistotu, než abych zabila několik dní čtením špatné knížky. Stejně se mi ale zdá, že dobré knihy se mi vyhýbají jako čert kříži. Až díky Eleanor a Parkovi jsem zjistila, že to je s největší pravděpodobností mým špatným úsudkem, protože mi trvalo týden, než jsem se k téhle dokonalosti dostala. Celý týden mi ta ležela na poličce a tím svým miloučkým obalem mě lákala ke čtení. A pak mi jednou v noci přeskočilo a já se o půl jedné pustila do čtení. Myslím, že mluví za vše, když řeknu, že když jsem v šest ráno končila, měla jsem chuť sjet si to celé znovu.

"Namotával si šátek na prsty, až její ruka sjela do mezery mezi nimi. Pak vložil hedvábí i s prsty do její otevřené dlaně."

Jako vždycky i teď musím zmínit postavy. Nečekejte žádnou královnu střední školy a vrcholného sportovce. Eleanor je korpulentní holka s neposednými vlasy a tolika pihami, že je nejde spočítat. Neohrabaná a s příšerným vkusem co se týče módy. Park je zase obyčejný kluk, který chce, aby mu všichni dali pokoj. Přesně ten typ, který většinou skončí jako školní otloukánek. To se ale Parkovi vyhnulo, protože nejpopulárnější kluk na škole je jeho soused… a taky proto, že už od dětství dělá taekwondo. Oba jsou tak normální, tak skuteční, až to člověku nahání hrůzu. 

"Neexistuje jedinej důvod, abysme si mysleli, že se přestaneme milovat," řekl. "Ale máme spoustu důvodů myslet si, že nepřestaneme." 

Kniha je vyprávěna ve třetí osobě, ale je rozdělená na takové podkapitolky. Každá z nich se zaměřuje víc na Eleanor nebo na Parka- jakoby rozdílné úhly pohledu, ale pohybujeme se pořád ve třetí osobě. Já jsem z toho opravdu nadšená, protože autorce se podařilo dokonale rozlišit, který z nich dominuje v které kapitolce. Oba smýšlejí úplně jinak-jak nečekané- mají jiné priority a na svět se dívají úplně odlišnýma očima. 

"Eleanor měla pravdu. Nikdy nevypadala hezky. Vypadala jako umělecké dílo, a umění nemá být hezké, má v člověku vyvolávat nějakou emoci."

Rovnou říkám, že jsem z téhle knížky nadšená a těžko se mi hledá něco, co se mi na ní nelíbilo. Nakonec je to ale paradoxně to, co se mi na ní líbí nejvíc- že se odehrává v 80. letech. To byla nejlepší éra lidstva- hlavně co se týče Ameriky- ale z té knížky to prostě nejde cítit. Nebýt toho, že místo telefonů, mp3 přehrávačů a výmyslů moderní technologie poslouchají hudbu na walkmanu, člověk by ani nepoznal, že jsme skoro o třicet let zpátky. A to je strašná škoda.

"Eleanor v něm budila pocit, že se něco děje."

O tomhle kousku jsem nevěděla nic, kromě názvu. Čekala jsem další tuctovou středoškolskou romanci a tak jsem se ani neobtěžovala číst anotaci. Až teď jsem zjistila, že to vlastně napsala stejná žena, která má na svědomí tu všemi vychvalovanou Fangirl. Kdybych tehdy věděla, jak je dobře napsaná, že se knížka odehrává v 80. letech a je tu tolik odkazů na hudbu, začala bych číst ve vteřině, kdy jsem ji vytáhla z toho balíčku.

"Můžeš být Han Solo, " řekl a začal jí líbat na krk. "A já budu Boba Fett. Překonám kvůli tobě celej vesmír."

Už od prvních stran jsem věděla, že úplný propadák to nebude. Autorka má totiž úžasný styl psaní, příběh se čte úplně sám a než se člověk naděje, dívá se na poslední stránku a říká si Co to sakra je. I obyčejné držení se za ruku je tady žhavější než většina erotických knih, co jsem kdy četla. Dost tomu napomáhal i výborný překlad, za který dávám všechny palce nahoru. Ale ve chvíli, kdy se tam začaly objevovat odkazy na moje oblíbené kapely, věděla jsem, že mě autorka má a že ať se tam stane cokoliv, tohle moje hodnocení hodně ovlivní. No naštěstí můžu s čistým svědomím říct, že pět hvězdiček nedávám jenom kvůli hudbě, ale že si je kniha zasloužila. Eleanor a Park je rozhodně jedna z nejlepších knížek, co jsem letos četla a já se nemůžu dočkat, až si přečtu autorčino další dílo. 

Chtěla bych poděkovat nakladatelství YOLI za poskytnutí recenzního výtisku této knihy. Děkuji!