Rick Yancey- Pátá vlna

Autor: Rick Yancey
Originál: The 5th Wave
Přeložila: Renata Heitelová
České vydání: Hardback, 448 stran
Nakladatelství: Baronet, 2013

Země je pod útokem bytostí z vesmíru, které podle všeho chtějí zabrat planetu. A lidstvo nemá šanci. Vetřelci, kterým Cassie říká Jiní začali útočit. Výpadek proudu. Tsunami. Epidemie. Mimozemští žoldáci. A Pátá vlna přichází s jediným úkolem. Zbavit se toho zbytku. Pouhých několik stovek přeživších se obrací proti sobě, protože neví, komu věřit. A stejně je na tom šestnáctiletá Cassie. Ale když vláda odvezla jejího pětiletého bratra bůh ví kam, dala mu slib. Slíbila, že přežije a vrátí se pro něj. A Cassie je odhodlaná svůj slib splnit i kdyby to byla ta poslední věc, co udělá. 

V Americe je běžné, že pokud vydavatel nějaké knize opravdu věří, neváhá v její propagaci utopit velkou spoustu peněz. A The 5th Wave je jedna z nich. Ještě předtím, než vůbec vyšla se z ní stal fenomén. A davovému šílenství nasadily korunu nadšené recenze. Nevím, jestli jsem takový ignorant, nebo se to k nám prostě tolik nedostalo, ale já jsem o knize slyšela poprvé až když se objevila v edičním plánu Baronetu. Ale pak jsem si přečetla pár recenzí a začala odpočítávat dny do jejího vydání. Hlavním důvodem bylo to, že je Pátá vlna dost často přirovnávána k Hunger games. A tu sérii mám fakt ráda. 

"Možná jsem poslední, ale stále stojím."

Pátá vlna je poměrně tlustá. Nemám nic proti objemným knihám, ale ze zkušenosti vím, že polovina autorů příběh zbytečně protahuje i když už vlastně nemá co říct. Podle popisu a obálky- a taky podle toho, že to psal chlap krucinál- jsem čekala akci. Spoustu akce. A v tomhle ohledu jsem byla dost zklamaná. Nemůžu říct, že by se tu nic nedělo, ale bylo toho málo. Nemůžu se navíc zbavit pocitu, že když už se něco stalo, bylo to podáno jakoby mimochodem. I přes velkou spoustu stránek jsem nebyla schopná sžít se s postavami. Ploché, nezajímavé děti co snaží dělat věci, na které nemají. Nebo by alespoň neměly mít. Podobný problém jsem měla s Legendou. Nevěřím autorovi ani ň z toho, co ta děcka udělala. Cassie je šestnáct a myslí jako autor někdo o dost starší. 

"Naučím tě milovat smrt."

Asi to vyzní jinak než chci, ale nejlepší je námět. No a taky ta propagace. Pátá vlna není první a ani poslední kniha, která si pohrává s myšlenkou na invazi. Mimozemšťané, vetřelci, želvy na steroidech, to je fuk. Autorovi se otevírá spousta možností a spousta různých scénářů. Myslela jsem, že si autor více vyhraje s celou tou mimozemskou věcí. Přijde mi, že se místo na mimozemšťany zaměřil na lidi a to je škoda. Spoustu věcí jsme se nedozvěděli a já doufám, že to Rick napraví v dalších dílech, protože mě to zajímá. Co mě ale rozčilovalo nejvíc je, že autor píše z několika pohledů, ale využívá při tom stejně přirovnání a metafory. Jedna postava to všechno přirovná ke kruhu a že se kruh musí uzavřít. A za pár stránek udělá to samé jiná postava i když se vůbec nepotkali. To mě vytáčelo.

"Protože pokud jsem poslední, pak já jsem lidstvo."

Viděli jste Hledá se Nemo? Tak tohle je Hledá se Sam. Anotace sice slibuje pořádnou jízdu, ale dostaneme šestnáctiletou holku, která si myslí, že je středobodem vesmíru a její cestu za bratrem. Žádná záchrana světa. Žádný boj s mimozemšťany. Prostě jenom záchrana Sama. A to navíc většinu času strávila v domě, kde se litovala, obviňovala všechny ostatní a "léčila si zranění". Cassie je v podstatě hlavní hrdinkou a většinu kapitol je psána z jejího pohledu. A je to neuvěřitelně otravné. To je samé Sammy sem a Sammy tam. Jsem poslední člověk na Zemi a stalo se mi tolik špatností! Nesmím nikomu věřit, protože každý může být můj nepřítel a bla bla bla. 

"Krutost není osobní rys. Krutost je zvyk."

Když už jsem si myslela, že horší to být nemůže objevily se kapitoly z pohledu Zombieho. Ne, není to oživlá mrtvola a ne, doopravdy se tak nejmenuje. Ale kdybych sem napsala jak se jmenuje, byl by to super spoiler takže zůstaneme u Zombieho. Zombie je v armádě takže jsem čekala, že s jeho částmi si autor vyhraje. A zase nic. Jeho části byly ty nejnudnější z celé knihy a přitom se z toho dalo tolik vytěžit! Taky nesmím zapomenout zmínit, že je snad ještě sebestřednější než Cassie. No a pak je tu Evan. V podstatě naprosto zbytečná postava a přitom nejlepší, co se v knize objevila. Když vynechám to, že jeho vztah s Cassie byl jedno velké klišé a přehnaně uspěchaný/nerealistický. 

"Začínám nesnášet svou vlastní matku, že porodila chlapce, takže není možné, abych s tebou měl děti." 

I přes všechno co jsem napsala není Pátá vlna špatná kniha. Ale je to hodně jako na houpačce. Některé části jsou hodně dobré a některé zase hodně špatné. A dohromady to na mě působí hodně divně. I přesto se ale na další díly těším a doufám, že se konečně začne něco dít. 

Chtěla bych poděkovat nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku této knihy. Děkuji!