čtvrtek 2. srpna 2012

Charlotte Bronte:Jana Eyrová

Autorka: Charlotte Bronte
Originál: Jana Eyre
Přeložila: Jarmila Fasterová
České vydání: 456 stran, hardback
Nakladatelství: Alpress, 2007

Anotace:
Jana nepoznala rodičovskou lásku, krutí příbuzní ji umístili do sirotčince. Tam dívka žila v nuzných podmínkách, ale získala vzdělání. Jakmile dostane práci vychovatelky na panství pana Rochestra, svitne jí naděje na lepší život. Majitel působí sice jako nerudný a zatrpklý, ale vyučovat malou Adélku Janu baví, proto se rozhodne zůstat. Jenže dům skrývá mnohá tajemství a hrozby. Podivné rány, zoufalé výkřiky a strašidelný smích, které Jana v noci slýchá, rozhodně nejsou jen výplody fantazie.





Moje recenze(obsahuje spoilery!):

Stručný děj



Když byla Jana malá, zemřeli jí rodiče a ujali se jí teta a strýc-Reedovi. Pan Reed na smrtelné posteli donutil paní Reedovou aby mu slíbila, že se o Janu postará. Slib sice plní, ale malou Janu nutí k poslušnosti, peskuje a neustále srovnává se svými dětmi-Janem, Eliškou a Jiřinou. Jan ji navíc neustále týrá. Když je ale Janě deset let a Jan ji praští knihou-vzbouří se a teta ji pošle do Lowoodského ústavu.  Tam se Janě dostane dobré vzdělání, ale panují tam tvrdá pravidla hrozné podmínky  k životu. V ústavu si najde dobrou kamarádku-Helenu.  Ale když se v ústavu rozšíří tyf a Helena umře, Jana je nešťastná. Ale i tak zůstává  v ústavu a později se z ní stane učitelka. Ale potom si podá inzerát do novin, a ozve se jí paní Fairfaxová, která pro Janu má práci. V opatství Thornfield a jde o hlídání devítileté Adélky, která neumí moc anglicky, ale mluví hlavně francouzsky. Jana si zprvu myslela, že majitelkou velkého opatství je paní Fairfaxová, ale pak zjistí že je to pan Rochester, který má Adélku v opatrovnictví. Pan Rochester nemá Janu hned od začátku rád, ale když Jana jednou v noci uslyší podivný smích a ucítí kouř, vtrhne k panu Rochesterovi do pokoje a zachrání ho před uhořením. Po tom, co mu zachránila život začne mít Janu rád-jak jinak že? :)  Časem se do sebe zamilují. Pan Rochester požádá Janu o ruku a ta souhlasí. Ale v den svatby vtrhne do kostela muž, který má námitku. Pan Rochester si Janu vzít nemůže, protože už ženatý je. Jana je zdrcená ale pan Rochester ji chce všechno vysvětlit, a zavede ji do pokoje, odkud Jana slýchává ten smích. Je tam šílená paní Rochestrová, o kterou se stará paní Poolová. Pan Rochester chce, aby s ním Jana zůstala, ale ta nechce a tak se rozhodne utéct. Další dny žije Jana o hladu a bídě a své poslední peníze utratí za cestu do města aby našla práci, ale tu jí nikdo dát nechce. Pak se ale dostane do domu Jana Křitele a jeho sester, ti se o ni postarají a Jan Křitel jí sežene práci učitelky v dívčí škole. Jana předstírá že se jmenuje Jana Elliotová, aby ji pan  Rochester  nemohl nají. Když ale Jan Křitel zjistí její skutečné jméno, uvědomí si, že je Jana jejich sestřenice, které jejich mrtvtý strýc-pan Eyre odkázal všechny peníze, ale paní Reedová mu napsala, že je Jana mrtvá. Když se doslechne, že ji pan Rochester stále hledá, vydá se za ním. Když ale zjistí, že jeho žena jim omylem zapálila dům, při čemž sama zemřela a pan Rochester při pokusu o její záchranu oslepl, Jana se vydá do domu kde nyní žije. Stále se milují a když je paní Rochesterová po smrti, nebrání jim nic v manželství. Po nějaké době mají děti a pan Rochester začne vidět na jedno oko.


Postavy

Jana Eyrová byla drobná dívka. Jana se velmi podceňovala, a připadala si škaredá. Byla vzdělaná, upřímná, skromná a  statečná. Jana nejen že byla chytrá, ale byla také talentovaná. Nádherně kreslila. V některých chvílích jsem Janě vůbec nezáviděla. Když jsem si přečetla první stránky, byla jsem neskutečně ráda, že mám rodinu, která mě miluje. 

Anglická literatura 

Pýcha a předsudek. Rozum a cit. Na větrné hůrce. Jana Eyrová... Klasické příklady anglické literatury. Všechny zmíněné jsem četla, a všechny jsem si oblíbila. Anglickou literaturu devatenáctého století naprosto miluji. Nevím čím mě tak uchvátila, protože normálně na romány nejsem-mám radši Young adult ale pro anglickou literaturu mám slabost. 

Slovo závěrem 

Celou dobu jsem byla jako na trní a hltala jsem každé slovo. Byla jsem unešena z toho, jak autorka ukázala, že si sou lidé rovni. Ať muži nebo ženy. Ať chytří nebo hloupí. Ať krásní nebo škaredí. Že nejde o zevnějšek ale o vnitřek. Při některých chvílích jsem se smála. Hodně. Například když se pan Rochester zeptal Jany jestli je hezký, a ona řekla že ne. Něco na tom mi prostě připadlo strašně směšné. Když jsem si totiž představila  pana Rochestera, jaký musel mít výraz :D Do knihy jsem se okamžitě vžila a zamilovala si ji. S Janou jsem soucítila a prožívala s ní všechny radosti ale i bolestivá  rozhodnutí. Viděla jsem asi dvoje filmová zpracování ale nejvíce se mi líbilo to z roku 2011, kde Janu ztvárnila Mia Wasikowska, která je pro tuto roli jako stvořená. Oblíbila jsem si ji už v Alence v říši divů, ale v Janě byla úžasná. Ale i když se mi film líbil, na knihu to nemá - překvapení? :) Janu bych doporučila hlavně citlivým duším, ale myslím, že jí nepohrdne ani milovník YA jako jsem já :)  


Chtěla bych poděkovat nakladatelství Alpress za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

15 komentářů:

  1. Souhlasím, Janu mám taky hrozně ráda.^^ A tvorbu sester Brontëových obecně...
    (Přečti si Na větrné hůrce, pokud jsi to ještě nečetla. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na větrné hůrce tak na tu se taky chystám :D Hlavně potom, co o tom mlela Bella ve Stmívání :DD

      Vymazat
  2. Moja srdcovka, Janu milujem aj celý jej príbeh :) Som rada, že sa páči aj iným, aj keď mnohí sa dnes už k tej knihe ani nedostanú, keďže sa o nej buď učia v škole alebo im príde stará a nemoderná.

    OdpovědětVymazat
  3. Taky se mi kniha velice líbila. Byla skvělá a příběh byl opravdu jedinečný. Na větrné hůrce si chci strašně přečíst, jen to ještě v knihovně najít. :D :)

    OdpovědětVymazat
  4. Jedna z nejlepších klasik, kterou jsme kdy četla :)

    OdpovědětVymazat
  5. Tak já musím říct, že Jane se mi vůbec nelíbila. Ty neustálé nudné popisy a potom, když od Rochestra utekla už mě ani moc nezajímalo co se bude dít dál. Ze sester Brontëových pro mě rozhodně vede Emily se svojí Větrnou hůrkou - tu můžu číst pořád do kola a nikdy se mi neomrzí.

    OdpovědětVymazat
  6. Z tých klasických kníh jedna z najkrajších. Vždy z nej nemôžem. Čítala som ju tak isto a poctivo ako aj jej moderné prerozprávanie od April Lindnerovej. Aj keď nebolo zlé tomuto originálu sa určite nevyrovná a ja naďalej fandím origoš Jane. Páči sa mi, že aj keď všetci čítajú nové knihy stále sa tu nájde niekto kto sem zapasuje aj jednu z tých starších. Tie to zazriem zriedkakedy.

    OdpovědětVymazat
  7. Já tuto knihu miluju! ... To Jana Eyrová mě přivedla do stavu knihomolství (za což jsem ji neuvěřitelně vděčná, protože teď si nedokážu představit, že bych nečetla!:P) ;D... Tvoje recenze se mi moc líbí a se závěrem naprosto souhlasím (taky jsem se u té stejné části zasmála).))) ...

    OdpovědětVymazat
  8. Túto knihu som čítala pred pár rokmi a tiež ju vrelo doporučujem :)

    OdpovědětVymazat
  9. Tato kniha je super! Konečně jsem ji koupila na aukru a to je z roku 1957!! Nikdy nepochopím, jak někdo může tuhle nádheru prodat. :)

    OdpovědětVymazat
  10. Tuhle knížku prostě miluji!!!!

    OdpovědětVymazat
  11. Je zvláštne, že napriek tomu, že "literaturu devatenáctého století naprosto miluji" (teda som na tom rovnako ako ty), nikdy som daný text nečítala. Nie že by som ho nepoznala, ale neustále ho obchádzam. Jedného dňa ma ale určite dobehne a ja sa s ním budem musieť nejako popasovať.

    OdpovědětVymazat