Abbi Glines-Existence

Autorka: Abbi Glines

Série: Existence Trilogy #1 

Anglické vydání: 162 stran, paperback
České vydání: Nevyšlo
Nakladatelství: Wild Child Publishing, 2011

Pagan už od mala vidí duše. Nemluví na ni, nedotýkají se jí, a tak se s nimi naučila žít. Až do doby, kdy na ni jeden tajemný kluk promluví. Kluk, kterého nikdo jiný nevidí. Pagan se do něho zamiluje, ale osud jejích lásce nepřeje. Dank není jen tak obyčejný člověk, ale není ani duše. Tak co je? 

Obsahuje spoilery! (ale nebojte, hlavní zápletku vám neprozradím ;)) 

What happens when you're stalked by Death? You fall in love with him, of course.

Ne. Neptejte se mě, proč jsem tu knížku začala číst, protože sama nemám tušení. Obálka je hezká, ale jsou knihy, které mají hezčí obálku. Možná za to může autorka, protože jsem si od ní chtěla přečíst její sérii The Vincent Boys, ale potom mě zaujala Existence, a já se první pustila do ní. Už po prvních stránkách jsem měla chuť tu knihu hodin z okna. Není to ani proto, že bych ji zavrhla hned po prvních stránkách, ale nemohla jsem si zvyknout na jména postav, jejich charaktery, a později šel do kytek i samotný příběh... Doteď prostě nechápu, jak může mít kniha na Goodreads hodnocení 4,01 při 11 248 hodnoceních! Nejspíš jsme každý četli jinou knihu... 

Začnu s Pagan. Brrr... Příčí se mi to jenom napsat... K Pagan samotné jsem přistupovala v několika etapách.  První jsem umírala smíchy kvůli jejímu jménu, které v překladu znamená "pohan". Prostě jsem se nemohla přenést přes to, že čtu o někom, kdo se jmenuje Pagan, a děkovala jsem Bohu (teď mi došla ta ironie :D), že je kniha psána v první osobě, a né ve třetí, protože z toho bych se asi zcvokla... Pak jsem si řekla, že se přes jméno snad dokážu nějak dostat, bohužel to bylo v té části knihy, kdy jsem začala ze srdce nenávidět samotnou Pagan. Ze začátku se zdála být normální, ale pak se z ní vyklubala sobecká, hloupá, naivní, psychicky labilní káča, která myslí jen na sebe, a já vám to hned objasním. Chodila s klukem jen proto, že jí to připadalo bezpečné, a ona nechtěla být sama, a myslela jen na sebe. Bylo jí úplně fuk, jak moc mu může ublížit. Ale co mě dopálilo ze všeho nejvíc bylo, že je s ním, pak na pár metrů odejde, a hned strká jazyk do pusy jinému klukovi.  A její přístup? "Ahoj! Já jsem Pagan, od mala vidím duše lidí... Jé! Co asi dávají v telce?"... Pak je tu Dank... Jak já jsem doufala, že by to mohl být jeden z těch kluků, na které budu myslet ještě další dny... A já na něj myslela, ale s odporem, a jistou dávkou nepochopení. Jeho chování mi přišlo zbrklé a neuvážené. A taky by mě zajímalo, co sakra vidí na Pagan? Mimochodem jeho jméno znamená "zatuchlý" a já nevím, jestli to má symbolizovat to, co je, nebo je to jenom hloupý žert autorky... Jediná věc, která se mi na Edwardovi ehm chci říct Dankovi alespoň trošku líbila, bylo to, že Pagan napsal a hrál ukolébavku... Co se týče Paganina přítele Leifa... Řekla bych, že půlku času, který strávil s Pagan se jí za něco omlouval, nebo si dával něco za vinu. Doteď nechápu, proč se s ní vůbec zahazoval, ale předpokládám, že se při nějakém fotbalovém zápase praštil do hlavy či co. I když vezmu v potaz že ani on není žádná výhra, rozhodně má na lepší. Paganinu kamarádku Mirandu si z nějakého důvodu představuji jako velkého černého pavouka, a jejího kamaráda Wyatta jako mimino z Čarodějek... Jediná postava, která za něco stála, byla Gee, a ta se tam objevila všeho všudy snad na pěti stránkách...

Co se samotného děje týče... Námět nebyl špatný, ale trochu mi to připomínalo Abandon triologii od Meg Cabot, a s tou se to opravdu srovnávat nedá. Na zápletku jsem přišla ve čtvrtině knihy, a pak jsem jenom čekala kdy to konečně dojde PAGAN (ale no táák co je to za jméno?!) Opravdu nechápu, jak může být tak natvrdlá, že ji to docvaklo, až když jí to řekli. . Ale pozor! Je pravda,že jsem se párkrát i uchechtla! Bohužel to bylo Paganině hlouposti... Kdyby neměla knížka tak málo stránek, asi bych s tím sekla hned na začátku. To, co Pagan cítila k Dankovi, určitě nebyla láska. Možná tak fyzická přitažlivost. A jestli si Pagan myslí, že Danka miluje, měla by se jít léčit... 

Když nad tím tak přemýšlím, myslím, že byla chvilka, kdy jsem byla celkem šťastná, ale pak se to zase pokazilo...  Bylo v době, kdy se Pagan dostala do psychiatrické léčebny! ANO! KONEČNĚ! A pročpak? Protože tak strašně miluje Danka, ale nemůže ho mít, a když ji on začne po jejich skoro- polibku na plese ignorovat, -mimochodem na plese, na kterém byla s Leifem (!) a pak měla nervy na to, aby ji Lief odvezl domů, a celou cestu se jí omlouval, protože si myslel, že je to jeho chyba-Pagan je hroozně smutná. Ale s Leifem to stejně neukončí, a dokonce ho nechá, aby ji navštěvoval, držel za ruku a litoval... A vrcholem všeho bylo, kdy se slečna obětavá rozhodla umřít pro Danka, kterého zná jak dlouho... dva týdny? *buší hlavou do stolu*. Tak co? Ještě nemáte dost? Fine... pokračujeme! Protože mě totálně dopálil ten konec. Pagan si tak vesele kráčí se svým milovaným přítelem, a kamarády po škole, když tu vyleze ven, a strká jazyk do krku úúúplně jinému klukovi. A já se ptám. Která duševně zdravá osoba, může dát tomuhle 5 hvězdiček? Konec byl hodně otevřený, ale to opravdu není ten důvod, proč si s největší pravděpodobností přečtu druhý díl. Asi si teď myslíte, že jsem se buď zbláznila, nebo ráda čtu knihy, které se mi nelíbí. No ani jedno... Jenom prostě nerada píši negativní recenze, protože autorce to určitě dalo práci, a já jí chci dát druhou šanci (asi proto jsem četla 8 dílů UD), navíc se říká, že druhý díl je lepší, tak uvidíme no :D Poučení pro příště :Ale no tak holka!  ZAČNI SAKRA ČÍST ANOTACE!