Lisa McMann-Lovkyně snů-Osudové rozhodnutí

Autorka: Lisa McMann
Originál: Gone
Série: Lovkyně snů (3.díl)
Přeložila: Matocha Čeněk
České vydání: 220 stran, paperback
Nakladatelství: Fragment. 2011

Janie je lovkyně snů a to znamená, že když v její přítomnosti někdo usne, propadne se do jeho snu spolu s ním. Není divu, že to Janie bere jako prokletí, ale když díky tomu začne řešit případy na protidrogovém oddělení přijde jí, že to není tak špatné. Pak ale zjistí, že ji čeká krátký život, a pak přijde slepota, a Janie se začne pomalu rozpadat před očima... A nebo je snad jiná možnost? Může tajemný cizinec zachránit Janie život? 

Osudové rozhodnutí je závěrečný díl celé série, takže se nedivte, že jsem se na čtení opravdu těšila. Po druhém díle, kdy se z Janie stal detektiv řešící případy pomocí svého daru, jsem čekala něco podobného. Další případ, akci, napětí, vzrušení. Bohužel jsem dostala příběh o Janie a Mortonově vidličce... Mortonova vidlička je výraz, který popisuje volbu mezi dvěma stejně nepříjemnými rozhodnutími. První, druhý i třetí díl jsou každý úplně jiný. V prvním díle je hodně snů, do kterých se Janie propadá. Ve druhém jde spíše o detektivní zápletku. No a třetí? Tenhle díl byl pro mě jeden velký epilog. Co se děje týče, dohromady se skoro nic nestalo. Janie celou dobu řešila to, jak umře, přičemž se nakonec  moc daleko nedostala. 

Autorka od svého stylu psaní neupustila, a já pořád nevím, jestli je to dobře. Píše v přítomném čase, ve třetí osobně, ale hlavně ve velmi jednoduchých větách. Byli chvíle, kdy se mi tenhle způsob psaní líbil nebo kdy mi lezl na nervy, ale většinu času mi prostě nevadil. Autorka tam nechává hodně na nás, a to je dobře. Často jsem si říkala, že dokonalá kniha je asi prázdná, protože si tam každý představí to, co by se mu líbilo. Když nad tím tak přemýšlím, zdá se mi, že autorka se ani neobtěžovala popsat hlavní hrdinku...

Nemůžu říct, že bych si v prvních dvou dílech Janie nějak zamilovala, ale v tomhle díle jí asi víc rozumím. Pořád mi přijde stejně uzavřená, ale teď ji vážně obdivuji. Mít život jako ona, asi bych se zbláznila. Nejen že má matku alkoholičku, která žije ve vlastním světe (který čítá spaní a pití), ale o Janie se vůbec nestará. Bože vždyť ona ani neví, že její dcera už odmaturovala... Ale hlavně ten její dar-prokletí. Asi by se dalo žít s tím, že je těžké být ve stejné místnosti s někým kdo spí, ale ta věc s pomalou a bolestivou smrtí... Myslím, že jedinou světlou stránku Janienina života je Cabel. 

Kniha-ba co celá série- by byla mnohem lepší, kdyby Lisa jednotlivé knihy rozšířila, a dala si na nich více záležet. Klidně ať si ponechá tu jednoduchost, ale například když psala o dopisech, které si psali Janieini rodiče... Proč třeba neuvedla co se v nich psalo? Nebo to, že si postavy povídali celou noc. O čem?...  Z konce jsem byla hodně zklamaná. To jak se Janie rozhodla jsem čekala, ale autorka to mohla rozvinout, nebo alespoň přidat epilog. Něco jako ... po několika letech. Musím ale říct, že na téhle sérii něco je. Něco, co se mi tak líbí. Nevím, jestli originalita, nebo její odlišnost... A i když jsem čekala víc, kniha se mi líbila. Nebyla to nejlepší série co jsem četla, ani nejhorší, byla prostě...dobrá.  I když je to závěrečný díl série, vyvolal ve mě spoustu otázek, a já jsem zvědavá, jestli autorka nechystá nějakou spin-off sérii. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.