Becca Fitzpatrick-Ticho

Autorka: Becca Fitzpatrick
Originál: Silence
Série: Hush Hush #3
Přeložila: Petra Babuláková
České vydání: 414 stran, hardback
Nakladatelství: Egmont, 2011

Nora se probouzí sama na hřbitově. Divné? Ano. Ale ještě divnější je, že si nepamatuje nic z posledních pěti měsíců.  Zjišťuje, že byla unesena, a její amnézie může být něco jako obraný mechanismus, protože si podvědomě vzpomenout nechce. Ale i když si nic nepamatuje, vidí Nora občasné záblesky vzpomínek...déjà vu. Nora přichází na indicie, které by jí mohly pomoct vrátit zpátky paměť.  Proč vidí záblesky černé barvy? Proč se jí při slově andílku rozklepou kolena?  Kdo je tajemný Jev, a co má ona-obyčejná středoškolačka-společného s Nefilim? 

Série Hush Hush patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších, a přesto se dalšího dílu bojím víc, než toho předchozího. U Crescenda se mi to vlastně vyplatilo, protože jsem skoro nic nečekala, a byla jsem velice příjemně překvapená. V normálním případě bych asi zvýšila nároky, ale Nořina amnézie mě pěkně vyděsila, a já se začala hrozně bát co mi přinese Ticho. Navíc recenze tomu opravdu moc nepřidaly, protože někteří jsou z knihy unešení, jiní ji nesnáší. A co já? Pro tuhle sérii mám prostě slabost. Některé věci by prostě neměly fungovat, ale Becce se povedlo, že prostě fungují, a je to geniální! Hush Hush, je prostě mé guilty pleasure

Celá série má prostě nebesky nádherné obálky. Knihy vypadají úžasně ze všech stran, a ty hřbety prostě nejde si nezamilovat. Obálka Ticha se mi ale rozhodně líbí nejvíce z celé série. Možná za to můžou ty roztříštěné vlny, nebo prostě jen barevná kombinace, ale na tuhle obálku bych se vydržela dívat hodiny. Jediná věc, která obálku kazí je Patch-šílené co? Samozřejmě tím myslím jeho hlavu, a abych byla přesnější-vlasy. Můj obrázek Patche se v průběhu knih párkrát změnil, ale v žádné z mých představ neměl na hlavě místo vlasů květák.

Nora. Nora je hlavní hrdinka knihy, ale taky je to neuvěřitelně protivná postava. Mám to s ní jako na houpačce-v prvním díle mě Nora moc neoslnila, ve druhém jsem ji měla celkem ráda, a teď? Možná to bude znít trošku brutálně, ale při čtení jsem se nemohla ovládnout, a vymyslela jsem několik možných scénářů Nořiny smrti. Chápu, že to neměla zrovna jednoduché, ale stal se z ní sobecký, náladový spratek. Některé její myšlenkové pochody mě doháněly k šílenství, a co teprve její chování. V předešlých dílech jsem si zvykla na Nořiny občasné stavy zatmění mysli, ale když z nějakého nepochopitelného důvodu začne na Patche řvát, nebo se rozhodne přetvařovat a pokazit večeři, chtělo by to zvážit prohlídku u psychologa. Co se týče Patche... Znáte ten moment, kdy to už nedokážete vydržet, a otočíte na konec detektivky, abyste zjistili, kdo je vrah? Tak přesně tohle se mi stalo, jenomže jsem neotáčela až na konec, nýbrž jsem hledala stránku, kdy se konečně objeví Patch! Na můj vkus bylo v knize tohohle sexy úžasného andílka moc málo. 

I když se mi třetí díl svým způsobem opravdu líbil, jde vidět, že šlo o pouhé protahování série. Z původních tří dílů se staly čtyři, a někde se to prostě muselo odrazit... Nořina ztráta paměti. Amnézie zní sama o sobě dost strašidelně, ale aby hlavní hrdinka ztratila paměť ve třetím díle, kdy netrpěliví čtenáři čekají na spoustu akce, odhalení, a konečné rozuzlení zápletky? Velký risk! Když se Nora znovu seznamovala s tím, co se stalo v předešlých měsících, chtěla jsem nevěřícně kroutit očima, protože my už to přece víme. Trnuli jsme strachy a napětím, smáli se a možná i brečeli, a teď nám to autorka předhazuje znovu? Bez mučení přiznávám, že mě část, kdy jsme znovu prožívali předešlé scény nebavila tak, jako zbytek knihy, protože se nic moc nedělo, ale že bych se nudila? Ne. Že bych chtěla s knihou praštit? Rozhodně ne! Autorka zvládla projít po tenkém ledě, a povedlo se jí to bravurně. Becca je žena, která o sobě může s hrdostí prohlásit, že je to spisovatelka. Asi to není poprvé co básním o tom, jakým stylem píše, ale mě to prostě hrozně fascinuje. Jak může někdo napsat knihu, která se čte doslova sama?! Já tomu prostě nerozumím. Čtivost Ticha je jeden z hlavních důvodů, proč dávám (neúplných) pět hvězdiček, a prostě se nemůžu dočkat dalšího dílu. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Egmont!