sobota 19. ledna 2013

Sladká políbení #1





Páteční meme pořádané Syki.
O co jde?
1. Meme se bude objevovat na blogu v PÁTEK.
2. Vyberte si jeden knižní moment, kdy se někdo políbí. Může jít o hlavní hrdiny, může jít o vedlejší hrdiny, může jít o nepřátele...
3. Může se jednat i o moment, ve kterém k žádnému polibku nakonec nedojde, ale ve vzduchu se vznáší to pravé jiskření.
4. Mělo by jít o romantické momenty, abychom si mohly povzdechnout, jaké je to krásné.
5. Bavte se.

VAROVÁNÍ: Úryvek může naspoilerovat děj! 



Delirium- Lauren Oliver 



  "Proč?" šeptá Alex neslyšně. Jeho ruce najdou mou tvář, konečky jeho prstů mi zlehka přejedou po čele, po uších, po tvářích. Má kůže se pod jeho dotekem rozpaluje. Moje tělo je jako v ohni, jsme jako dva uhlíky v jednom zářivém bílém plameni. "Čeho se bojíš?" 
  "Zkus mě pochopit. Chci být prostě jen šťastná." Sotva ze sebe ta slova dokážu dostat. Moje mysl je zastřená, plná kouře-jako by neexistovalo nic, než Alexovy prsty tančící po mé kůži, probíhající mými vlasy. Chci, aby přestal. Chci, aby to dělal navždy. "Chci být normální. Chci být jako všichni ostatní"
  "Jak si můžeš být jistá, že když budeš jako všichni ostatní, budeš šťastná?" Šepot tišší než dech, jeho dech na mém krku, jeho ústa na mé kůži. Napadne mě, že jsem možná opravdu umřela. Možná mě ten pes kousl a regulátor mi obuškem prorazil hlavu a tohle všechno je jen sen-zbytek světa se rozplynul. Je tu jen on. A já. Jen my dva. 
  "Jiný způsob neznám." Nevím, jestli jsem skutečně otevřela ústa, jestli ta slova skutečně říkám, ale jsou tu vznáší se tmou. 
  Alex řekne: "Já ti ho ukážu."
  A pak se líbáme. Tedy, alespoň si myslím, že se líbáme-viděla jsem to je párkrát, letmé polibky se zavřenými ústy, na svatbách a formálních událostech. Ale tohle je úplně jiné, než co jsem kdy viděla, než co jsem si kdy představovala, o čem jsem snila. Tohle je jako hudba nebo tanec, ale mnohem lepší než obojí dohromady. Alexova ústa jsou pootevřená, takže pootevřu i svá. Jeho rty jsou jemné, stejný tlak jako ten tichý, neodbytný hlas v mé hlavě, který stále dokola opakuje ano
  Žár uvnitř mého těla se stupňuje, vlny světla se vzpínají a lámou a mně připadá, že se vznáším. Jeho prsty se proplétají s mými vlasy, pak mi sklouznou na krk a ramena, moje ruce bezděčně najdou jeho hruď, přejíždí po jeho žhnoucí kůži, po jeho zádech, lopatky jako andělská křídla, hrana jeho čelisti, jen lehoulince zarostlá vousy-všechno je tak nezvyklé a zvláštní a tak nádherné, lahodně nové. Srdce mi v hrudi buší tak silně, až to bolí, ale tahle bolest je dobrá, jako když se na podzim nadechnete a vzduch je studený a listí začíná na okrajích rudnout a ve větru je jen nepatrně cítit kouř- jako konec a začátek zároveň. Alexovo srdce pod mou dlaní tluče v odpověď jako ozvěna mého srdce, jako by spolu naše těla takhle komunikovala. 

7 komentářů:

  1. Teda to jsem si dala :D teď už mám z knihy o jeden polibek méně (i když možná tam už žádný jiný není :() :D ale stálo to za to :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle meme je životu nebezpečné! :D Hmm... nech se překvapit :DD Jsem zvědavá, jestli se ti bude Delirium líbit :)

      Vymazat
  2. Nádhera, Delirium jsem si zamilovala. :)

    OdpovědětVymazat
  3. to je krásné :) na tuhle knihu jsem hoodně zvědavá a teď kvůli tomu úryvku ještě víc :) musím si tu knihu co nejdříve pořídit! :D jinak je to skvělé, že přidáváš i tyhle úryvky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tuhle scénu prostě miluju ♥ Mně se Delirium moc líbilo- Laureniny knihy mám opravdu ráda.
      To určitě musíš! Navíc teď vyšel druhý díl... :)

      Vymazat