pondělí 7. ledna 2013

Rachel Ward-Čísla: Na útěku

Autorka:  Rachel Ward
Originál: Numbers
Série: Numbers (#1)
Přeložila: Marie Fulková
České vydání: 320 stran, paperback
Nakladatelství: Egmont, 2011

Už když byla Jem malá, nebyla jako ostatní děti. Vždycky viděla v očích ostatních lidí čísla, ale co znamenají jí dojde, až když najde svou matku mrtvou. Tehdy jí bylo sedm let. Malé děvčátko, které sotva začalo žít, a už je kolem ní smrt. Z Jem se stane sirotek, a putuje do pěstounské péče ke Karen. Jem je uzavřená, snaží se nevybočovat z davu ale hlavně nemá ráda lidi, a tak se jich straní. To se jí daří do doby, kdy ve svých patnácti letech potká Pavouka. Pavouk není žádný krasavec, a má trošku problémy s hygienou, ale Jem k němu něco táhne. Začnou se přátelit, ale stane se něco, co z nich udělá uprchlíky před zákonem.


Asi jste už někde slyšeli, že kniha je psaná trošku jinak, než knihy, na které jsme zvyklí. Mluvím o nespisovnosti, hovorových a sprostých výrazech. Pochybuji, že každý mluví jako chodící slovník českého pravopisu-o tom vím svoje- a v dnešní době už to nikomu nepřijde divné, nebo či nějak zarážející, ale v knihách je to přeci jen něco jiné. Ze začátku mě to docela iritovalo, ale  vzhledem k tomu, že Čísla nebyla moje první nespisovně psaná kniha, už mi to potom moc nevadilo. Je taky důležité, že se to ke knize hodí. Bylo by něco jiného, kdyby Jemin slovník používala nějaká snobská dívka z vyšší společnosti, nebo prostě někdo, od koho se očekává, že se bude vyjadřovat... na úrovni. Ale Jem si toho hodně zažila, a i když má pěstounku, dalo by se říct, že je to dítě z ulice. Samozřejmě, že pokud takový styl nemáte rádi, radila bych vám, abyste se do knihy moc nehrnuli, protože je velká šance, že budete zklamaní. 

Jem a její dar. Jem sama o sobě je hodně složitá postava, a to její nadání tomu vůbec nepomáhá. Jem si prošla špatnými věcmi- její matka byla drogově závislá, a o Jem se moc nestarala. Jem se narodila jen proto, že její matka potřebovala peníze na drogy, a našel se jeden muž, který je měl, no už to tak bývá, že jí je nedal jenom tak. Navíc když bylo Jem sedm, našla svou matku mrtvou, a od té doby je v pěstounské péči. Ve škole by o ní asi řekli, že je to problémová dívka bez budoucnosti. Tyhle věci samy o sobě, jsou na prd. Ale někdo tam nahoře se rozhodl, že Jem ještě potrápí, a dal jí dar vidět v očích všech lidí číslo. To číslo je datum, kdy ona osoba zemře. Skvělé, ne? Hodně jsem přemýšlela o tom, co bych dělala, kdybych to taky dokázala. Upřímně řečeno, bych nic takového nechtěla, ale kdyby... Došla jsem k závěru, že bych se z toho zbláznila. Nevím, co bych dělala, kdybych znala den, kdy zemřou mí rodiče, přátele, má mladší sestra, nebo později mé dítě...Říct někomu datum kdy zemře, by bylo prostě hnusné, a Jem si to myslí taky. Ale v patnácti letech nést takovou zátěž, určitě není vůbec jednoduché.

Není hrdinka jako hrdinka. Jem není hrdinka v tom pravém slova smyslu. Asi jsem si zvykla, že autoři dají svým hrdinům nějakou super-schopnost, a pošlou je zachránit svět. Jestli i tady čekáte záchranu světa, tak vás vyvedu z omylu, protože o to opravdu nejde. Dalo by se říct, že Jem se hlavně snaží zjistit, co má dělat. Ona i Pavouk jsou ještě děti a jsou na útěku před policií, před nějakými gangstery...  Nemají kde spát, nemají jídlo, a po nějaké době nemají ani peníze. Navíc svět není v ohrožení, nebo alespoň ho neohrožují žádné magické bytosti. Čísla jsou hodně reálná kniha. Jak můžeme vědět, že někdo jako Jem neexistuje, nebo neexistoval? No ano, nemůžeme, a právě ta reálnost je jeden z z důvodů, proč mi kniha nedala spát.

První co mě zaujalo, byl úžasný námět, protože vidět v lidských očích datum kdy zemře? Ne, o tom jsem vážně ještě nečetla. I když to ve mně vyvolalo pár otázek... Když se Jem podívá do zrcadla, vidí své číslo? Vidí čísla i u zvířat? A co třeba slepí lidé, vidí i u nich číslo? Ale zpět ke knize. Mně se líbí i ta obálka-je taková jednoduchá, a přitom není prázdná. I když jsem psala, že mi ta nespisovnost až moc nevadila, stejně to knihu shodilo. Všem je jasné, že se autorka snažila o mluvu mladých, ale  myslím, že by to šlo i méně agresivními výrazy a chováním. Po celou dobu čtení jsem nevěděla, co si o tom myslet. Prvních cca 100 stran jsem četla asi dva dny, protože mě děj hrozně nudil a nic mě nenutilo číst dál. A když už jsem začala, přečetla jsem pár stránek, a zase knihu odložila. Ale pak se něco změnilo. Příběh dostal spád, a já jsem zbylých 200 stran přečetla jedním dechem. Konec mi doslova vyrazil dech. Je pravda, že jsem něco takového tušila, ale celou dobu jsem se přesvědčovala, že to by Rachel přece neudělala! No, ona to udělala. Právě ten konec rozhodl o mém hodnocení, protože jsem se celou dobu nemohla rozhodnout mezi 3 a 4 hvězdičkami. Na závěr můžu říct snad jen to, že se těším na druhý díl, i když nemám nejmenší představu, co očekávat. 


                                      Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Egmont!










7 komentářů:

  1. Túto knihu si strašne chcem prečítať! Má super námet 8)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem zvědavá, co na ni řekneš :)

      Vymazat
  2. Áno, úžasný námět má, ale... No, nedalo by se říct, že by mě nějak zaujala. Celkem dost mi vadil ten slovník a popisování jako hlavní hrdince dopadla slina na obličej. Mám doma druhý díl, takže to chci sfouknout co nejdřív, abych knihu mohla poslat dál s tím, že někdo určitě radost mít bude... Ale tak každý má jiný názor. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo... je pravda, že autorka nemusela zacházet do takových detailů... :D Hodně lidí říká, že ta 2 je lepší, tak jsem zvědavá :)

      Vymazat
  3. "První co mě zaujalo, byl úžasný námět, protože vidět v lidských očích datum kdy zemře? Ne, o tom jsem vážně ještě nečetla." Podobná věc se objevila ve filmu Big fish (http://www.csfd.cz/film/42923-velka-ryba/), kde byla čarodějnice - kdo se jí podíval do oka, ten viděl svou vlastní smrt. A je to moc krásný film - doporučuji :).

    OdpovědětVymazat
  4. Mám ji asi měsíc pujčenou z knihovny a zatím jsem na straně 22 :D nevím, na knihu jsem se těšila ale nějak mě po těch pár stránkách nezaujala.. ale třeba si ji ještě přeštu než ji vrátím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě začátek moc nechytl, ale ten konec byl vážně psycho! :D

      Vymazat