Stephanie Perkins- Lola a kluk od vedle

Autorka: Stephanie Perkins
Originál: Lola and the Boy Next Door

Série: Anna and the Frech Kiss #2

Přeložila: Jana Montorio Doležalová
České vydání: hardback, 303 stran
Nakladatelství: CooBoo, 2013

Lola není obyčejná dívka. Ráda nosí různé kostýmy, paruky a bláznivé oblečení. Cricket zlomil Lole srdce a pak se odstěhoval, proto se Lola děsí okamžiku, kdy se Bellovi vrátí. Všechno ostatní v jejím životě se zdá v pohodě. Má skvělého přítele a i přesto, že ho její otcové neschvalují, je do něj zamilovaná. Pak se ale vrátí Bellovi a Lolin život se obrací naruby. Zjišťuje, že s Cricketem to nebylo tak jednoznačné a on by se teď rád vrátil do jejího života. Přesto je pro Lolu hodně těžké nad tím byť jen přemýšlet, protože dva roky Cricketa nenáviděla za to, co udělal. Nebo si to jenom namlouvala? A co když to nebylo tak jednoznačné? 

Nikdy jsem romantickým knihám moc neholdovala, byla jsem spíš detektivní nadšenec. Romantické příběhy jsem neměla ráda kvůli přehnané dokonalosti. Nejen, že všechny postavy jsou prostě perfektní, ale i příběhy bývají většinou až moc nerealistické a přeslazené. Pak jsem narazila na Simone Elkeles a zamilovala se. Miluju její knihy, miluju její postavy a miluju její schopnost udělat i z naprostého klišé úžasný příběh. Proto jsem dala šanci i všemi vychvalované knize Polibek pro Annu a rozhodně toho nelituji. Sedl mi autorčin styl psaní, sedly mi hlavní postavy a příběh mě naprosto dostal. Není proto divu, že jsem se na další její knihy hrozně těšila. Bylo mi jasné, že Annu jen tak něco netrumfne, ale čekala jsem, že Lola bude přinejmenším stejně dobrá. No, nedočkala jsem se. 

"Dokáže prožít veškeré pocity, které hudba vyjadřuje."

A zase zasahují postavy, aneb tohle prostě ne. Lola je hrozný člověk. Je přehnaně dramatická, sobecká a řekla bych, že potřebuje terapii, protože vážně není normální. Nechápu celou tu věc s převleky, ale to bych ještě překousla, prostě je taková. Co mi nejvíc vadilo bylo její chování. Nikdo mi nenamluví, že jí je sedmnáct, protože se tak rozhodně nechovala. V první řadě si Lola s Maxem neměla nic začínat, protože se k sobě absolutně nehodí. Ale když už jim to přestalo klapat, měla se s ním jednoduše rozejít. Ne aby ho tahala za nos, lhala mu do očí, tvrdila mu, jak ho miluje a přitom si myslela na jiného. Třešničkou na dortu bylo, když vpadla k němu do bytu a vybafla na něj z pitomostmi ve stylu "Miluješ mě, nebo můj věk?". To jsem měla chuť vlézt do knížky a pořádně ji profackovat, aby se konečně probrala. Bože, jak já tohle nesnáším! Takové jednání si nikdo nezaslouží, bylo by mnohem lepší, kdyby si to s ním na rovinu vyříkala. To ani nezmiňuji, jaké to muselo být pro Cricketa. Lola moc dobře věděla co k ní cítí a stejně se rozhodla zůstat s Maxem. To by bylo v pořádku, dokonce víc než v pořádku! Kdyby ovšem vytyčila nějaké hranice a nedávala Cricketovi naději. Cricket je zlatý, ale nedokázala jsem si k němu vytvořit žádný vztah. Jedinou emoci, kterou ve mně probouzel byla lítost. Chodil za Lolou jako pejsek a ona ho znova a znova odstrkovala, znova a znova mu ubližovala. Lolin otec Andy je jedna z nejlepších postav celé knihy. Překvapivě mám ale nejradši Maxe, který je tady dalo by se říct za záporáka. Není to proto, že je kdo ví jak úžasný- buďme upřímní, autorka z něj na konci udělala úplného debila, aby si čtenáři mysleli, že takový byl celou dobu- ale proto, že s ním soucítím a dokážu se vžít do jeho situace. Vydržel toho spoustu, aby mohl být s Lolou a ona potom udělá tohle. Ani nevíte, jakou jsem cítila škodolibou radost, když vpálil Lole do obličeje to, co udělal.

"A jestli já jsem jak hvězdy, Cricket Bell je jako galaxie." 

Je těžké srovnávat Lolu s Annou. Myslím tím i postavy i knihy. Jsou úplně jiné a i jejich příběhy se liší, i když ne zas tak moc. Ani jedna není dokonalá, obě dělají chyby, ale přesto mi Anna přijde sympatičtější. Ohledně knih, Polibek pro Annu se mi rozhodně líbil víc. Víc jsem to prožívala, méně jsem si všímala nedostatků, děj mi přišel promyšlenější a Étienne je prostě úžasný. Moc tomu nepomohly ani překlepy a chyby v textu, kterých v Lole bylo požehnaně. Já si chyb moc nevšímám, ale chybějící písmenko, větu, která začíná malým písmenem a podobně opravdu nelze přehlédnout. Je to vážně škoda, hlavně u nakladatelství CooBoo, které je mezi čtenáři tak oblíbené. A přece jenom, když už je kniha tak drahá, bylo by lepší si to pohlídat.

"Je v tom moc Marie a málo Loly."

Líbilo se mi, že autorka přidala do knihy Annu a Étienna. Jsem ráda, že jsme zjistili jak to s nimi je, přesto mi to přišlo hrozně divné. Kdyby se v knize pouze mihli, bylo by to málo. Takhle mají celkem velkou roli, ale je to až moc nucené, falešné. Sice si hrají jak jsou velcí kamarádi, ale mně to tak nepřipadá. Lolina nejlepší kamarádka Lindsey? Tak ta tam byla úplně zbytečně! Občas prohodila nějaký vtip, občas si postěžovala, občas Lolu podržela ale to je tak všechno. Žádná důvěra, žádné svěřování, žádné trávení společného času. Jestli jsou tohle nejlepší kamarádky... Jak už jsem říkala, Maxe mám z celé knihy nejradši. Bylo mi ho vážně líto, protože se snažil všechno dělat správně, nechal si toho od Loliných rodičů hodně líbit, podporoval Lolu a ona? Byla s ním jenom proto, aby naštvala své rodiče a předvedla se před kamarády, protože je o celých pět let starší! Vidíte ten věkový rozdíl?! Protože tam byl zmíněn hodněkrát. Vážně, vážně hodněkrát. A na konci? Stephanie úplně změnila jeho osobnost protože se jí to tak hodilo.

"Za to, co chtějí slyšet, zaplatí mnohem raději."

Nemůžu knize vytknout její čtivost. Začala jsem asi ve dvě ráno a končila kolem páté. Stephanie píše s lehkostí a nenuceným humorem, což prostě nejde si nezamilovat. V jejích knihách jde vidět její povaha, její optimismus a její radost ze života. Už jenom to je důvod, proč jsou její knihy tak oblíbené. Bohužel i kdyby Stephanie psala sebelépe, není to dost. Na Lole mi dost věcí vadilo, navíc Anna nasadila laťku dost vysoko. Pokud se vám Anna líbila, doporučovala bych vám přečíst si i tohle volné pokračování. Je dost velká šance, že se vám bude líbit víc než mně. Na další autorčinu knihu, která sen jmenuje Isla and the Happily Ever After se hrozně těším. Doufám, že se mi bude líbit stejně jako Anna.