Jarní dumání (2)

 

Dnes pokračujeme s projektem Syki  pod názvem Jarní dumání. To spočívá v tom, že se každé pondělí po dobu osmi týdnů budeme zamýšlet nad určitým tématem. Takže téma druhé :)

Dystopický rozmach.

Když začalo Jarní dumání, a já jsem si pročítala témata, musím říct, že Dystopického rozmachu jsem se opravdu bála. Pořádně jsem nevěděla, co to vlastně dystopie je, a abych řekla pravdu, byla jsem líná si to zjistit :D Ale už to vím! :D

Takže na začátek si myslím, že bych s tím měla seznámit i vás. Dystopie je vlastně opak utopie. Je to myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, a má zásadní nedostatky. je to prostě špatná svět, ve kterém se většinou strádá, běduje ale nic se s tím nedělá. Dokud nepřijde hlavní hrdina knihy, a všem nevytře zrak :)

Moje první dystopická kniha, nebo spíše série, byly světe div se Hunger games. Toto úchvatné dílo, mě smetla sebou, stejně jako před několika lety Stmívání, a od té doby je toho všude plno. Éru upírů, vlkodlaků a jiných příšer nahradili dystopie, se kterými se roztrhl pytel. Což je podle mě velká škoda proto, že z tak velkého množství, člověk nepozná opravdu kvalitní dystopii, a pokud ho jedna zklame stává se, že zavrhne zbytek. Ale co ti lidé, jejichž práce je opravdu dobrá, jen si ji nikdo nekoupí, kvůli případnému zklamání?  

Přijde mi to jako nová móda. "óóó někdo napsal o špatném světě a ono se to chytlo! Jdu to napsat taky" Díky Stephenii Meyer zaplavili svět upíři a vlkodlaci. Díky Suzanne Collins dystopie. A já se ptám "co přejde příště?"