Cassandra Clare-Město z popela

Autorka: Cassandra Clare
Originál: City of Ashes
Přeložila: Eva Maršíková
České vydání: 400 stran, hardback
Nakladatelství: Mladá fronta, 2010

Clary Frayová už nikdy nebude normální. Její život už nikdy nebude normální. Nejen že se dozvěděla o lovcích stínů-kteří loví démony-ale zjistila, že je jednou z nich. Tajemný, ale neskutečně úžasný Jace je také lovec, a Claryin kamarád, i když by si oba přáli něco víc. V cestě jim stojí spousta překážek, ale hlavní z nich jsou jejich společní rodiče. Matka, která je v kómatu, otec, který je nejobávanější osobou Podsvěta, a chce jediné-zabít všechny Podsvětany. V cestě mu ale stojí Spolek, a tedy i jeho děti. Zabránit válce není jednoduché, a vztah Clary a Jace se navíc komplikuje...

Kdy se vám naposledy stalo, že jste po přečtení knihy několik minut jenom nevěřícně zírali na to, co jste si právě přečetli? Kdy se vám naposledy stalo, že vám hlavní postava přirostla k srdci, a by si ji hned zamilovali? A kdy se vám naposledy stalo, že vás příběh tak pohltil, že jste ve tři ráno skončili se čtením, a pak jste se jenom převalovali v posteli, a přemýšlely o té knize? Mě se to stalo při čtení knihy Město z kostí- aneb prvního dílu série Nástroje smrti. Když jsem vstřebala všechny pocity, začala jsem pobíhat po bytě s tím, že potřebuji druhý díl. Díky Bohu jsem se ho nakonec dočkala, a já se mohla opatrně pustit do čtení. 

Když jsem poprvé viděla obálku k Městu z popela (to už bude taky nějaký ten pátek), málem jsem dostala infarkt. Po naší nevydařené obálce k prvnímu dílu, je tahle jako pohlazení pro moji čtenářskou duši. Na obálce je nejspíše Clary, tyčící se nad městem. Přechod je nenásilný a tak nějak..přirozený, že to působí opravdu krásně. Barvy jsou doslova dechberoucí, a font se k tomu skvěle hodí. K obálce prostě nemám co dodat. I když mě strašně mrzí, že mi k sobě obálky nepasují, radši budu mít jednu odlišnou od těch ostatních, než abych se mi vždycky když si vzpomenu na tuhle úžasnou sérii vybavila otřesně vypadající obálka. 

Opravdu často se stává, že s příbytkem knih v sérii, klesá kvalita. Proto jsem se zprvu bála se do druhého dílu pustit. Město z kostí, mě naprosto dostalo, a já nechtěla, aby to skončilo tak, že první díl byl úžasný, ale další šly z kopce. Bála jsem se, aby se ze skvělého příběhu nestal nudný, z úžasného Jace otravný Jace... No, ošklivě jsem Cassandru podcenila. Její styl psaní se mi strašně líbí. To, jak střídá vtipné scény s těmi vážnými, to, jak stránka plyne za stránkou a příběh utíká tempem, které nestačím pomalu ani sledovat. Jak pomalu splétá vlákna příběhu dohromady, místo aby je rozmotávala mi občas lezlo na nervy, protože já potřebuji vědět, jak to skončí! Ale právě tohle, mě nutilo číst dál a dál, těšit se na chvilku, kdy si budu moc sednout ke knize, a zase se začíst. Cassandra je velmi talentovaná autorka, a její příběhy na kvalitě neztrácí, ba naopak, jsou lepší a lepší... 

Clary jsem si oblíbila už v prvním díle. I když mi to trvalo o chvilku déle než bylo nutné, ale v tomhle jsem ji začala mít ještě radši. Clary dospěla. Už to není "dítě" kterým bývala, ale stala se z ní dívka, která by byla pro záchranu těch co miluje, ochotna obětovat vlastní život. I když jsem nad některými jejími rozhodnutími kroutila hlavou, nakonec dospěla k tomu správnému. Co se mi na ní líbí nejvíce je, že má svou osobnost, a nesnaží se být někým, kým není. 

Simon je pěkně dlouho nejlepší přítel Clary, a jak už to tak bývá, je do ní hrozně zamilovaný. Přišlo mi, že bych měla zmínit i jeho, přestože mi neskutečně lezl na nervy. Staral se o věci, do kterých mu nic nebylo, a občas jsem měla chuť strčit ruku do knihy, a zatřást s ním. I přesto byl v Městě z popela mnohem více...snesitelný. 

Jace je jedna z těch postav, o kterých bych mohla přečíst desítky knihy, a nejspíše by mě neomrzel. Jeho sarkastické, vtipné poznámky mě občas doslova srazili ze židle. Jace je prostě úžasná postava, a jsem si jistá, že kdo knihy četl, tak se mnou souhlasí :) Ale v této knize to taky neměl jednoduché. Jeho vztah s Clary se zkompiloval. Ztratil otce, znovu ho našel, nevěděl, komu věřit, protože ho zradili ti nejbližší... Občas jsem chtěla, aby mě kniha vcucla, já mohla Jace obejmout a říct, že není sám :) 

Ve druhém díle nám autorka naservírovala více akce, dramatu a taky spoustu WTF momentů. Cassandra nás hned vhodila do děje, a mně se to kupodivu líbilo. Nemám moc v lásce knihy, kdy se na začátku řeší hlavně to, co se stalo v prvním díle, protože to už přeci víme. Neznám moc lidí, co čtou druhý díl aniž by si přečetli první... Už mě nenapadá, jak vyjádřit to, že Nástroje smrti jsou jedna z nejlepších sérii co jsem četla. Autorka nás udržuje v napětí, a nevědomě (nebo možná vědomě) vede naši ruku při kupování dalších dílů, protože vždycky když dočtete si řeknete "takhle to prostě skončit nemůže!"  V každém případě Město z popela se mi líbilo více než Město z kostí, a já nemůžu jinak, než dát zasloužených pět hvězdiček, a nemůžu se dočkat třetího dílu, který nese název Město ze skla.

Chtěla bych poděkovat nakladatelství Mladá fronta za poskytnutí recenzního výtisku. Děkuji!