Sophie Jordan-Drakie

Autorka: Sophie Jordan

Originál: Draki
Série: Firelight, #1

Přeložila: Olga Bártová

České vydání: 296 stran, hardback

Nakladatelství: CooBoo, 2012

Draci už vymřeli, ale stále žijí jejich potomci-drakiové. Drakiové vypadají jako lidé, ale dokážou se přeměnit ve draky. Žijí izolovaně od lidí v kmenech, většinou v horách. Jacinda není jen tak obyčejná drakie, po mnoha generacích je to jediná ohnivá drakie v jejich kmeni, a tak je pro ně vážně důležitá. Když ji málem zajmou lovci, Jacindina matka ji a její sestru vezme, a utečou z kmene do pouště. Poušť zabíjí Jacindinu drakii, a Will její jediná naděje, jak ji udržet na živu. Ale problém je, že Will je lovec-přirozený nepřítel drakiů.

Na knihu Drakie jsem četla spoustu pochvalných recenzí, a navíc sama ta obálka křičí přečti si mě! Já jsem s tím ale otálela, a to hlavně proto, abych nemusela dlouho čekat na další díl, ale taky proto, že mě od toho kamarádka docela odrazovala, a vzhledem k tomu, že mám podobný vkus, na její rady docela dám. No nakonec jsem taky podlehla. Byla jsem celkem zklamaná, protože ten námět je skvělý, a já jsem čekala víc.

Jak už jsem říkala, Drakie má opravdu dobrý námět. Dlouho jsem nečetla něco o dracích -fine, jediné co jsem četla o dracích byl Eragon- takže myšlenka, že jsou stvoření, která vypadají jako lidé, ale dokážou se změnit v draky, mě vážně zaujala. No horší už bylo to zpracování. Doteď si nedovedu představit, jak takoví Drakiové vypadají, když se přemění. Autorka nám to skoro vůbec nepřiblížila, ale očividně to je něco mezi drakem a člověkem. Ale jak je třeba Jacinda velká, když se přemění?  Není asi moc velká, protože se vlezla do kabinky na záchodech. Změní se jí nehty ve drápy? A to si nepopálí krk, když chrlí ten oheň, a není přitom úplně přeměněná? A když se jí protahují kosti, jak je možné, že ji to nebolí? Prostě mám hrozně moc otázek, na které jsem nedostala odpověď. 

Jeden ze dvou největších problémů, pro mě byla právě Jacinda. Tohle je jedna z těch hrdinek, které kazí celou knihu, protože já si nemůžu pořádně užít příběh, když si jenom klepu na čelo kvůli tomu, co zase udělala. Chvilku chce být s Willem-pak zase nechce. Potom zjistí, že ho potřebuje-ale být s ním nesmí. Načež jí dojde, že bez něho její drakie umře-ale s ním nejspíš taky. Skoro celou knihu se řeší jenom to, jestli Jacinda s Willem být má nebo ne. Chápu, že to asi není lehké, ale když už se nějak rozhodne, měla by při tom zůstat. 

A druhý problém je vztah Jacindy a Willa.  Autorka do příběhu vsadila snad všechna klišé, která mohla... Cink cink! Máme tu lásku na první pohled! Ani nevěděli jak se ten druhý jmenuje, ale bylo jim oběma jasné, že prostě patří k sobě. Tohle už je tolikrát ohrané, že prostě není možné, aby to ti autoři pořád psali. Navíc ti dva by spolu být neměli, ale víte jak to je- zakázané ovoce nejlépe chutná. A aby to nebylo málo, je tu ještě Cassian. Cassian je něco jako Jacindin dohodnutý manžel.

Když to shrnu, tak Drakie určitě nebyla špatná kniha. Spíš bych to označila jako průměr. Sophiin styl psaní mě nějak neokouzlil, i přesto, že byl opravdu jednoduchý, a autorka se nezabývala zbytečnými popisy, což se mi většinou líbí. Byla jsem velmi zklamaná z předvídatelnosti děje a plochých postav. Už v půlce knihy je vám jasné, jak to dopadne, a vy jenom čekáte, kdy to taky dojde Jacindě. Když máte pár hodin čas, a chcete si odpočinout u romantického příběhu a nadpřirozenými stvořeními, tahle kniha se vám s největší pravděpodobností bude líbit. Já jsem od ní asi čekala víc akce, a napětí, a ani jedno z toho jsem nedostala. Trochu akce bylo na začátku, potom dlouho nic, a pak až na konci. Celý prostředek se řešil jenom vztah Jacindy a Willa, a právě tahle část, udělala z Drakie další tuctovou knížku, kterých jsou na trhu mraky. Nebýt toho konce, do druhého dílu bych se hned tak nepustila, ale Drakie skončila opravdu otevřeně, takže se na druhý díl těším. Navíc to vypadá, že tam té akce bude přece jenom víc.