úterý 19. srpna 2014

Strakatá kráva ve stádě bílých ovcí

Poslední době je v blogosféře- především té slovenské- docela bzukot. Řekla bych, že to odstartovaly dva články a jestli jste je ještě nečetli, možnost máte tady a tady. Oba články jsou zaměřené hlavně na slovenské blogy a proto jsem si prvně říkala, že do toho vlastně nemám co kecat, vzhledem k tomu, že jsem Češka. Ale pomalu odpočítávám dny, kdy se tohle dostane i k nám a na blozích se začnou objevovat články zaobírající se úpadkem české blogosféry. Já to vezmu trošku jinak. Vzhledem k tomu, že poslední dobou knižní svět tolik nesleduju, nemám moc přehled a tak budu řešit hlavně svůj blog a svůj přístup. Podle komentářů mi připadá, že většina lidí s těmi články souhlasí, takže opět vybočuju ze stáda :-D

Blog jsem si založila před devětadvaceti měsíci, což jsou dva roky a pět měsíců. Za tu dobu jsem zveřejnila přesně 260 článků, což se možná zdá málo, ale většina z toho jsou recenze. Protože to je důvod, proč jsem si blog založila. Chtěla jsem si někde sepisovat názory na knihy, které jsem přečetla a zlepšit svoje vyjadřovací schopnosti, což se doufám alespoň trošku povedlo. Pravděpodobně mě za tohle ukamenujete, ale abych byla upřímná, dost mě lákala i vidina knih zdarma ve formě recenzních výtisků. Tehdy mi nebylo ani třináct, dostala jsem dvě knihy ročně, knihovnu jsem měla kilometry daleko a pomalu začínala propadat knihám. Tohle bylo perfektní řešení.

Ze začátku jsem experimentovala s různými meme a projekty ve stylu Dumání, ale po čase mě takové věci přešly, protože meme je naprostá zbytečnost, která má zajistit, aby nebyl blog prázdný. U Dumání mi zase přišlo, že většina názorů se shoduje, proč tedy přidávat další článek, ve kterém jenom budu opakovat, co řekli jiní? A tak jsem zůstala jenom u recenzí.

Když se podívám na svůj blog teď, je mi docela smutno, protože stačí sjet o kousek dolů a můžete si přečíst článek z února. Února! Nebudu říkat, že nemám čas přispívat, protože času mám docela dost, ale trávím ho jinak, než čtením knih a nemám proto o čem psát. Loni jsem v tuhle dobu měla přečtený dvojnásobný počet knih. Teď? Když už se konečně k nějaké knížce dokopu, je to povětšinou pokračování rozečtené série, u kterých většinou nemám recenze na předchozí díly, tudíž nemůžu psát ani na tenhle. Navíc myslím, že mi trošku dochází inspirace.

Nemám moc ráda články typu Jak psát recenze, Jak vést blog nebo co já vím. Za chvíli se začnou objevovat články s radami Jak si utřít zadek. Proč má v dnešní době tolik lidí potřebu radit ostatním? Jasně, je super, že je tolik skvělých lidí, kteří chtějí pomoct jiným, aby v tom tak neplavali, ale když si založím blog, tak mám snad jistá očekávání a jisté plány. Člověk si musí najít vlastní styl, který mu vyhovuje a párkrát si nabít hubu, aby zjistil, že takhle to prostě nejde a musí na to jinak. A tyhle články- ač se jedná o skvělé články- podle mě jenom ať už úmyslně, nebo neúmyslně, dávají ostatním rady jak vést vlastní blog. Nesmíte mít moc recenzáků. Nesmíte psát jenom recenze. Musíte být originální. Musíte přispívat často a kvalitními články.

Ale zpátky k tématu. Články řeší problém velkého množství neoriginálních blogů, které jenom plodí jednu recenzi za druhou, většinou se navíc jedná o recenzní výtisky. A já se ptám, proč je to takový problém? Copak by bylo lepší, kdyby na každém blogu byl článek absolutně o ničem, se spoustou gramatických chyb? Článek, který vám nic nedá a jehož čtením zabijete čas, který jste mohli strávit něčím užitečným? Jasně, je super přečíst si článek od někoho, kdo ví, co dělá a kdo má o čem psát, ale proč se tak snažíte nutit do toho i ostatní? Proč všem tak vadí, že někdo píše jenom recenze a nenutí se do něčeho, co mu nejde, nebo ho to nebaví? Já jsem měla za to, že blog má být zábava, že blogera má blogování bavit a ne se stresovat tím, že si dovolil publikovat třetí recenzi za sebou a nemá tam žádný hlubokomyslný článek, nebo že už měsíc nepřispěl. Proč se nutit? Proč prostě nepočkat, až přijde múza a pak něco napsat? 

9 komentářů:

  1. Každý má právo psát o čem chce, když ho to baví. Podle mě tyhle články nic neřeší, protože většina lidí píše (nebo by měla) pro sebe a kvůli sobě, což je podle mě hlavní. Utřídit si myšlenky, někam si zaznamenat svoje názory, čtenáři a recenzní výtisky jsou jen příjemný bonus, který s sebou blogování nese.
    Naopak se mi líbí, že si v dnešní době může založit blog každý, sice se tím pak hůře probírá, ale zase si každý můžeme najít to svoje.

    Králík v krabici

    OdpovědětVymazat
  2. veľmi dobre napísané! :) súhlasím asi so všetkým. Myslím si, že bloger by mal písať to, čo ho baví a napĺňa a keď sa to nepáči ostatným tak nech sa vrátia na blogy, ktoré sú podľa ich gusta. Dirigovať ostatných je podľa mňa detinské a práve kvôli tomu sa blogosféra akosi začína deliť na dve strany. A to by nemala, všetci by sme mali držať spolu, zasa až tak veľa nás nie je! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Dobře napsané, myslíš si, že s většinou věcí co si řekla mi mluvíš z duše! Já upřímně ani moc recenze už nečtu, protože jsem byla jednou velice "mile" překvapena, kdy slečna co prostě podle mě recenzi napsat neumí, jen napíše děj knihy a pak dá hvězdičky, dostává jeden recenzák za druhým a to by si to přitom zasloužil někdo jiný. Já mám raději všeobecně články o knihách, nějaké hlouposti co se stalo komu cestou do knihovny nebo podobně, jedna recenze za druhou mě dost nudí. Ale každý nechť si dělá blog podle jeho libosti, proto raději moc nekomentuji negativně a je to ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Já meme také nemám moc ráda, obzvlášť, když se proklikáš na blog a tam je 7x pod sebou meme na každý den.. A ještě k tomu ve stylu zveřejni obálku a napiš jednu větu. Přijde mi to naprosto zbytečné a hodně rychle mě to od blogu odradí :D
    Ale články ve stylu razení ostatním mi nevadí, dokonce mě baví číst. Mám určité věci, kterými se řídím, a přijde mi zajímavé sledovat, čím se řídí pro změnu ostatní. Není to o tom, že by ti ty rady někdo vnucoval, každý si může psát podle sebe. Ale myslím si, že některým úplně začínajícím blogerům můžou dost pomoct a najít svůj směr a styl, kterým se chtějí dál ubírat :)
    Nechápu, proč někdo má něco proti blogům čistě s recenzemi. Protože, co si budeme povídat, většina blogů začíná právě s účelem recenzování a ostatní články jsou tudíž jen "vedlejší produkty" :D A když bloger umí psát, je jedno, jestli píše recenzi nebo cokoli jiného, ale prostě mě to baví číst :)
    Hezky napsané :) (a super nadpis!)

    OdpovědětVymazat
  5. Úpadek v blogosféře se řeší co bloguju a to jsem si první blog zakládala už skoro deset let zpátky. Vždycky přijde vlna lidí, kteří berou blog moc vážně a tak... Já když zrovna nemám chuť nic psát, tak prostě nepíšu. Píšu si ho hlavně pro sebe a pokud to někdo čte, beru to jako bonus ^_^

    OdpovědětVymazat
  6. Úplne s tebou súhlasím. Viac ani netreba dodať :)

    OdpovědětVymazat
  7. Mě tyhle výkřiky vůbec nevzrušují. Žijeme ve svobodné době a blogy snad jsou jedním z prostředků, jak s tou svobodou naložit. Stejně jako mají nakladatelé plán, kolik výtisků svých knih uvolní reklamě. Když pošlou, tak pošlou. Jim taky budeme říkat, že to dělají špatně? Pokud mám chuť si počíst na nějakém blogu, hned první recenze mi prozradí, jaký smysl má ve čtení na té stránce pokračovat. Nelíbí se mi autorův přístup? No co, tak jdu jinam. Už proto je fajn, že bloguje tolik lidí různých věkových i literárně vyspělých skupin. Na závěr, jak se říká: "Kdo kritizuje, ten má na to čas..." Takže tak.

    OdpovědětVymazat
  8. Pěkně napsané. Já jsem si založila blog nedávno s úmyslem si prostě pro sebe psát názory na knížky, co jsem přečetla. Recenzní výtisky nedostávám a s nikým nespolupracuji, i když tiše závidím těm, kteří ano. Teď ve mně hlodá pochybnost, jestli ten můj blog vůbec k něčemu je, když už je tu tolik jiných blogů, ale nevzdávám to a třeba nakonec ještě ty moje "recenze" někomu k něčemu budou.

    OdpovědětVymazat