Kateřina Petrusová:Nebezpečná láska

Autorka: Kateřina Petrusová

Vydání: 376 stran, vázaná

Nakladatelství: Fragment, 2012

Anotace:

Na doporučení posledního zaměstnavatele získá mladá newyorská ošetřovatelka Paige práci v rodině Bavettových, bohatých podnikatelů pocházejících z Itálie. Má se starat o jejich syna Michaela, mladého muže, který se po autonehodě duševně vrátil do období svého dětství. Paige si k němu postupně nachází cestu a Michael si ji velice oblíbí. Postupem času Paige přichází na to, že se dostala do newyorského podsvětí a její zaměstnavatelé jsou součástí mafie. Co se stane, až se jednou Michael probere? Dostane se Paige ze spárů Bavettových, když odhalila jejich tajemství?

Moje recenze:

Stručný děj

Paige je ošetřovatelka v New Yorku. Jenomže má problém. Místo aby si k pacientům chovala odstup, tak je začne mít ráda. Většinou jsou její pacienti nemocní staří lidé, a když pak umřou, je Paige na dně. A stalo se jí to znovu. Když její poslední pacient zemře, Paige chce se starými lidmi skončit, a když ji její poslední zaměstnavatel doporučí Bavettovým, u nichž by se Paige starala o jejich syna Michaela, je nadšená. Ale pak zjistí, že tak jednoduché to nebude. Paige totiž zjistí, že Michaela je dospělý muž s rozumem dítěte. Před nedávnem totiž prodělal vážnou autonehodu, a jeho tělo se odmítá vrátit do normálu. Doktoři slibují že se to nejspíš stane, ale nikdo neví kdy. Paige práci stejně přijme, a zase se ozve její problém. Po nějaké době začne mít Mika ráda-hodně. Zdá se to jako práce snů, protože Mikee má před sebou ještě spoustu let-pokud se neprobere. To je otázka, která Paige trápí. Bude si na ni pamatovat? Zase by o někoho přišla. Ale to není to nejhorší. Co když jsou Bavettovi mafiáni? A co když Mikova nehoda nebyla jenom nehoda? 

Kniha od české autorky? Tak to asi ne...

Ano. Jsem nedůvěřivec nedůvěřivý. Knihy od českých autorů prostě nečtu. Důvod? Asi ten, že mě vždycky zklamaly. Ať už námětem, nebo provedením, a tak jsem se této knize hodně dlouho vyhýbala, a to i přes moře nadšených recenzí. Ale nakonec jsem i já podlehla, a knihu si přečetla. A co si myslím? No, se vší úctou, mám vážné podezření že Kateřina Petrusová je mimozemšťan. Velice se omlouvám našemu národu za nedůvěru. Ano říká se "Co Čech to muzikant" (což mě jaksi minulo ;) ) ale určitě ne "Co Čech to autor". A pokud Kateřina pochází opravdu ze Země, pokud opravdu pochází z České republiky, je zářivým příkladem, že i v našem malinkém státě je možno najít literární hvězdu...

Malí kluci vousy nenosí

Na webu Bez hranic publikovala Kateřina jednotlivé kapitoly pod názvem Malí kluci vousy nenosí. Kateřina je tam pořád a to pod přezdívkou Nebraska. Kapitoly téhle knihy už si tam ale (logicky) přečíst nemůžete, ale zato tam má pořád spoustu povídek. A první dvě kapitoly pokračování ;) Druhý díl-Nepřítel nepřítele je vlastně o Robertovi. Katka už zveřejnila dvě kapitoly na webu a musím vám říct wow! Je to naprosto úžasné, a já doufám, že se nakladatelství Fragment rozhodne knihu vydat.

Slovo závěrem

Od velké nedůvěry až k obrovskému překvapení. Kniha si mě získala, a já jsem strašně ráda že jsem si ji přečetla. Miluju na ní, jak mě dokázala rozesmát, až jsem nemohla popadnout dech, ale taky jak mě rozbrečela tak, jak se mi to už dlouho nestalo. Hlavně tedy u konce. Ach co se konce týče, byl podle mě až moc idylický, a předvídatelný, ale můj názor na knihu to nezměnilo. Můj čtyřletý bratránek má taky pyžámko se Spidermanem, a já vždycky když se na něho podívám, tak si vzpomenu na Mikeeho. Co mi chybělo byla akce. Myšlenka mafiánů je skvělá, ale nebyla tak úplně rozvinutá, protože se tam o nich skoro ani nezmiňovalo. První polovinu knihy jste byli uchváceni Mikeeim a druhou Michaelovým šarmem. Ale i tak tam ta akce prostě chybí. Na knize byla úžasné i to, jak ji autorka napsala. Jak vystihla přesně chování dítěte, protože pokud by jste si přečetli jenom kousek stránky kde je Mikee a Peige, tak by jste v žádném případě neuhodli, že jde o dospělého muže. I když autorka zasadila děj do New Yorku, dala tam - možná záměrně, možná ne - jisté české prvky. Například jak si Paige a Robert potykali. Nebo jak Michael říkal Paige stránečko-což by v angličtině asi nešlo. Ale i přes tyto menší nedostatky, se ještě teď usmívám, když si vzpomenu na některé scény, a hrne se mi krev do obličeje a slzy do očí, když si vzpomenu na jiné. 

Chtěla bych poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Děkuji!